Těšíte se na svůj ranní šálek kávy a ani si nedokážete představit, že byste bez něj měli začít fungovat?  Cítíte, že vás káva povzbuzuje, ale možná ani netušíte, jaké složité chemické reakce se ve vás nad šálkem odehrávají. V kávových zrnech je obsaženo více než 200 látek, které ještě nejsou všechny identifikovány, ovšem již teď se ukazuje, že mají pravděpodobně na organismus pozitivní vliv. Pokud si ovšem chcete užít kladných účinků kávy, musíte zvolit kvalitní zrna, která prošla řádným zpracováním.

 

Nejdiskutovanější z látek v kávě obsažených je kofein patřící do skupiny psychoaktivních alkaloidů, které příznivě stimulují centrální nervový systém. Kromě toho, že kofein zrychluje tep, uvolňuje hladké svalstvo, rozšiřuje tepny a stimuluje oběhový a respirační systém, také zvyšuje v mozku koncentraci dopaminu, který působí v jeho určitých oblastech a vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.

 

Proč vlastně kávové zrno obsahuje kofein?

Koncentrace kofeinu v kávovníku je nejvyšší v kávovém bobu. A není tomu tak náhodou. Pokud spadne kávové semeno do půdy, začne se do ní pomalu působením vody louhovat kofein, který zabraňuje růstu ostatních rostlin a působí navíc proti bakteriím a plísním. Kofein je tedy pro rostlinu obranná látka, před kterou je vlastní zárodek rostlinky kávovníku důmyslně chráněn.

 

Káva povzbuzuje na těle i na duchu

Když jsme unavení, začne si mozek vytvářet látku adenosin. Ta se váže na specifická místa mozkových buněk, kterým říkáme receptory, a tím výrazně zpomaluje nervovou aktivitu. Díky této látce jsme schopni usnout hlubokým spánkem. Adenosin zároveň vyvolává rozšíření cév v mozku, který si tím zajišťuje dostatečný přísun kyslíku při zpomalené srdeční aktivitě. Kofein má strukturu velmi podobnou jako adenosin, ale působí zcela jinak. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že se usadí na receptorech, ale neaktivuje je, nýbrž jim v činnosti zabraňuje. Dáme-li si tedy v okamžiku únavy šálek kávy, kofein se naváže na místo adenosinu, zablokuje receptory a tím oddálí spánek.

 

Také na mozkové cévy má kofein opačný efekt než adenosin – způsobuje jejich stahování. Zvýšená aktivita mozku probudí nadledvinky, které začnou produkovat hormon adrenalin. Ten uvede organismus do stavu pohotovosti tím, že zrychluje srdeční činnost, prohlubuje dýchání a stahuje cévy na povrchu těla. Zvyšuje se zásobování svalů krví a stoupá krevní tlak. Kofein současně s tím zvyšuje koncentraci hormonu dopaminu, důležité látky přenášející nervový vzruch v mozku. Dopamin působí v určitých oblastech mozku a vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.

 

Citlivost na kofein

Někteří lidé vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu i mnohem citlivější. Proto je pro ně pití kávy riskantnější zejména při některých chorobách, jako jsou například onemocnění srdce. Naproti tomu u častých konzumentů kávy se stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.

Kofein může zbavit i bolestí

Kofein bývá úspěšný například při léčbě určitých typů migrén. Některé migrény totiž způsobují povolení stěn cév v mozku a léky s kofeinem podporují stažení těchto cév. Rozhodně bychom ale měli dávat pozor na vysoké dávky kofeinu, více než 1 g může naopak bolest hlavy způsobit.

 

Za přiměřené se podle lékařů považuje čtyři až šest šálků kávy denně, což odpovídá zhruba 300 miligramům kofeinu, přičemž mléko nemá na účinek kofeinu žádný vliv

.