Zavřete oči a bez dlouhého rozmýšlení řekněte, co vám evokuje slovo Vánoce: stromeček, kapra, dárky, ano, i povinné příbuzenské návštěvy, vůni cukroví... a také chuť perníku, jehož výrobě se perníkáři v Českých zemích věnovali již od 14. století.
Příprava těsta byla po celá staletí práce pro silné muže. Při zadělávání se mouka počítala na desítky kilogramů, med na škopky, k tomu voda, po odležení bylo potřeba tvrdé těsto naporcovat sekyrou, pak následovalo namáhavé hnětení. Odležení těsta trvalo několik týdnů, měsíců, ale i let. Tradovalo se, že nejlepší těsto na perník je takové, které se zadělá v den narození dcery a perníky se z něj pečou až v den její svatby.
Dejte si espreso doplněné našlehaným mlékem, sirupem s příchutí perníku a kopečkem šlehačky, ze kterého si s tajuplným úsměvem prohlíží zasněženou krajinu malý perníkový panáček, a nechte se zanést do předvánoční kuchyně našich praprababiček vonící anýzem, koriandrem, badyánem a skořicí.
